Budeme nazývat tohle místo našim domovem. Tam, kde budem usínat pod hvězdami se skleničkou vína. Svíčky všude kolem. Budeme cítit rozpálený písek, i když bude večer.Budeme si říkat naše příběhy, které jsme prožili. Budeme je
kreslit na stěny a jednou je ukážeme našim dětem.
Strávíme tady roky. Zlomíme všechny hranice špatné nálady. Budeme chodit na dlouhé procházky po pláži. Budeme konečně šťastni. Chytíme se za ruku a poběžíme někam, kam to nikdy nekončí. Vidíš jak padají ty hvězdy? Vidíš to kouzlo, které je kolem? Vidíš těch milion světel, které svítí jen po tebe stejně tak, jako svítí jen pro mně? Zamilujeme se pokaždé znova, když otevřeme oči z toho zasněného světa. Budeme žít bez hranic. Cítit navzájem svůj dech. Štěstí jako nekonečno.Nekonečno, které se vleze do nekonečna, které je v jednom velikém vesmíru. Nádech. Výdech. Úsměv stále na tváři. Nikde nikdo kolem.
A najednou jakoby jsi zůstal stát sám. Pod hvězdami se sklenkou vína. Ale kde je tvůj
parťák? Ptáš se sám sebe, jestli má cenu užít si ten odpočinek, užít
si ten relax.
Pár dní se zabavíš. Pak ti ale chybí někdo, komu budeš vyprávět své příběhy. A tak ti dojde, že
sám na tohle nestačíš. Ať už to jsou přátelé, rodina, přítel či přítelkyně...Vždycky potřebujeme někoho s kým budeme sdílet své štěstí <3
A teď se usměj, potože úsměv je něco,
co tě dělá svou. <3
-xoxoKari
Simix | 
Pravda, člověk potřebuje někoho, s kým by sdílel své zážitky, jinak se zblázní. :))